Tento blog slouží k prezentování vývoje mé ateliérové práce během zimního semestru 2010. Zadáním je dům "most" jako spojení pražských čtvrtí Karlína a Holešovic.
úterý 28. prosince 2010
pátek 17. prosince 2010
čtvrtek 16. prosince 2010
Stále si nejsem jistá jak prezentovat soubor staveb. Přemýšlela jsem nad 2 mi max 3 parcelami věnované SS. Kvůli zásobování přemýšlím nad umístěním ke břehům, po případě ke Štvanici. Stále ale nevím jaké fce vybrat a jak je zakomponovat do závěrečných výstupů. Zda by stačilo 2d? Určitě si dovedu představit kavárnu....
Po obvodu parcel jsem nechtela předurčovat nějaké specifické zábradlí, a tak jsem do konstrukce naznačila jen jakýsi rastr, kdy předpokládám s jeho libovolným zaplněním a dotvořením obyvateli...
středa 8. prosince 2010
Rastr sloupů je mnohem hustší, sloupy se stávají subtilnějšími. Rastr parcel se propisuje do nosné konstrukce, vymezení parcel je tak vidět i ze vzdálenějších pohledů. Členění na 5 úseků s komunikačními jádry zůstává z předešlého návrhu, eskalátory byly odstraněny. Výtahová spojení jsou v úseku Štvanice-Holešovice svedena k vodě, kde jsou propojena molem , ke kterému kotví lodě obyvatel platforem. Molo ústí na Štvanici.
neděle 28. listopadu 2010
sobota 20. listopadu 2010
Platformy
Kce mostu je využita pro nové vertíkální pozemky.
Budu vytvářet prázdnou kostru s platformama, na které dá stavět...
Budu vytvářet prázdnou kostru s platformama, na které dá stavět...
pátek 19. listopadu 2010
Bydlení na mostě
Pudorys 1 jednotky
1|NP
2NP
3NP
Řezy
úterý 9. listopadu 2010
Koncept
Pražské mosty
Můj koncept vychází z úvahy nad využitím jednotlivých pražských mostů. Praha nemá most, který by vedl z jednoho břehu Vltavy na druhý a byl by prvotně zřízen pro pěší využití. Vyjímaje Karlova mostu, který byl postaven ve 14.stol., kdy neexistovala automobilová doprava. U většiny mostů je pěší fce vedlejší a mostům dominuje doprava železniční, tramavajová či automobilová. Docházím k závěru , že pokud doposavad pěší lávky nevznikly, tak vzhledem k současné ekonomické situaci by mohlo trvat několik let, než by se lávka začala doopravdy stavět. Tyto okolnosti a také to, že atelier řeším jako zadání pro soubor staveb mě vedly k tomu, že i já se snažím docílit toho, aby pěší lávka a propojení břehů vzniklo jako vedlejší produkt jiné fce. A to fce , která svým provozem na lávku vydělá a zaplatí její náklady. Přemýšlela jsem nad návrhem obytné budovy , která by měla pevně stanovenou jen nezbytnou kostru a skládala by se z univerzálních pronajimatelných prostorů. Od této myšlenky jsem prozatím ustoupila a teď se snažím prověřit fci bydlení.
Inspirace
Bydlení jako typická prosperující fce přesunutá na most . Získává exkluzivitu svojí netradiční polohou. Poloha je nedaleká pražskému centru. Na obou březích je snadná dostupnost MHD- tramvaje, metro. Atraktivita lokality - nedotčená příroda ostrova Štvanice, bydlení nad korytem řeky Vltavy, výhled na Pražský hrad, dostatečná izolace od rušné automobilové dopravy.
Situace
Obytný most
Na most navrhuji cca 12-15 obytných jednotek, mezi kterými jsou zachovány značné rozestupy se zelenými plochami,poskytující při chůzi po lávce průhled do okolí a odpočinková místa. Bytové jednotky jsou na lávce posazeny v celé její šířce a na středu v sobě mají průchod.Byty se tak stávají bránami na lávce. Tento princip mi zatím připadá jako nejvhodnější řešení zhlediska izolace bydlení od lidí, kteří po lávce pouze procházejí. Vstup do bytů si předstvuji také zevnitř průchozí díry. Prostor pod průchodem vytvoří loubí ,které slouží jako zastřešení nad vstupem do bytu. Rozprostření po celé šířce lávky zabraňuje průchodů lidí kolem bytu a umožňuje tak i v 1 np většinu prostor orientovat k výhledům na Vltavu. Byty si představuji mezonetové.
Konstrukce
Zaujala mě příhradová kce. Jednotlivé byt.jednotky jsou vloženy do polí příhradového mostu. Příhradová kce doplňuje celistvost návrhu a podporuje vzhled dům-most. Po konzultaci se statikem jsem se dozvěděla, že by stačily tři podpory- tzn. žádná ve vodě. Z příčného řezu si musím napočítat zatížení na běžný m2 a stanovit průžez..
Umístění mostu
V pondělí jsme se dohodli, že jako ateliér si stanovíme jednotnou hranici spodní hrany mostovky , podle které pak budem dále v návrzích pracovat. Do té doby jsem přemýšlela o výškovém umístění mostu podle podkladů k soutěži na lávku pro tuto území. Zde byla hranice mostovky cca 2 m nad úrovní pochozích břehů..
Varianta 1
V Karlíně nástup až za cyklostezkou blíže řece po rampě, na Holešovické straně nástup z chodníku boční rampou po směru chodníku. Přímý nástup ve směru lávky po schodišti.
Varianta 2
V Karlíně nástup už před cyklostezkou , přemostění cyklostezky. V Holešovicích přímý nástup ve směru lávky až z Holešovické tržnice, přemostění vozovky a boční rampou umožněný nástup ve směru chodníku. Většina lidí by nejspíše používala lávku k propojení Holešovic a Karlína , přemostění na obou stranách možná umožní plynulejší pohyb lidí ...
Varianta 3
Kombinace předchozích. Na Holešovické straně přemostění vozovky, na Karlínském břehu nástup blíže k Vltavě před cyklostezkou.
Schema bližší situace
Na Štvanici si představuji vznik menšího přístaviště s marinou, kde by zároveň mohli kotvit čluny nájemníků obytného mostu. Přístaviště ve směru břehu ostrova by bylo zároveň v protikladu na směr mostu a bylo by propojeno s obytným mostem rampou . Výhodu vidím v tom, že nájemnící mohou doplout po volné Vltavě v protikladu k ucpaným pražským silnicím , zaparkovat pod domem a po rampě se i odtud dostat přímo domů.
Dále pak uvažuji o kavárně jako doplňek k přistavišti, sloužící jak obyvatelům domu tak návštěvníkům ostrova. Přemýšlím nad umístěním kavárny. Vzhledem k rizikům záplav v cípu ostrova uvažuji nad variantou kavárny plovoucí na vodě. Nebo kavárny jako propojovacího bodu mezi obytným mostem a ostrovem. Tzn., že by kavárna byla ve výškové úrovni mostu a obsahovala by v sobě například schodiště a výtah.
Cenové mapy
Tržní ceny pronájmů bytů v Holešovicích a v Karlíně.
Tržní ceny prodeje bytů v Holešovicích a v Karlíně
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)