Platformy

Kce mostu je využita pro nové vertíkální pozemky.
Budu vytvářet prázdnou kostru s platformama, na které dá stavět...

Bydlení na mostě

Pudorys 1 jednotky 

 1|NP

2NP

3NP

Řezy

Most pokrývají trojpodlažní bytové jednotky , plochy mezi nimi se změnily na soukromé zahrady přistupné z 1np. Spodní patro může být pronajimatelné , mohou v něm být obchody otevřené do pavlače, které poslouží procházejícím lidem po mostě.

Koncept

Pražské mosty

Můj koncept vychází z úvahy nad využitím jednotlivých pražských mostů. Praha nemá most, který by vedl z jednoho břehu Vltavy na druhý a byl by prvotně zřízen pro pěší využití. Vyjímaje Karlova mostu, který byl postaven ve 14.stol., kdy neexistovala automobilová doprava. U většiny mostů je pěší fce vedlejší a mostům dominuje doprava železniční, tramavajová či automobilová. Docházím k závěru , že pokud doposavad pěší lávky nevznikly, tak vzhledem k současné ekonomické situaci by mohlo trvat několik let, než by se lávka začala doopravdy stavět. Tyto okolnosti a také to, že atelier řeším jako zadání pro soubor staveb mě vedly k tomu, že i já se snažím docílit toho, aby pěší lávka a propojení břehů vzniklo jako vedlejší produkt jiné fce. A to fce , která svým provozem na lávku vydělá a zaplatí její náklady. Přemýšlela jsem nad návrhem obytné budovy , která by měla pevně stanovenou jen nezbytnou kostru a skládala by se z univerzálních pronajimatelných prostorů. Od této myšlenky jsem prozatím ustoupila a teď se snažím prověřit fci bydlení.

Inspirace

Bydlení jako typická prosperující fce přesunutá na most . Získává exkluzivitu svojí netradiční polohou. Poloha je nedaleká pražskému centru. Na obou březích je snadná dostupnost MHD- tramvaje, metro. Atraktivita lokality - nedotčená příroda ostrova Štvanice, bydlení nad korytem řeky Vltavy, výhled na Pražský hrad, dostatečná izolace od rušné automobilové dopravy.

Situace

Obytný most

Na most navrhuji cca 12-15 obytných jednotek, mezi kterými jsou zachovány značné rozestupy se zelenými plochami,poskytující při chůzi po lávce průhled do okolí a odpočinková místa. Bytové jednotky jsou na lávce posazeny v celé její šířce a na středu v sobě mají průchod.Byty se tak stávají bránami na lávce. Tento princip mi zatím připadá jako nejvhodnější řešení zhlediska izolace bydlení od lidí, kteří po lávce pouze procházejí. Vstup do bytů si předstvuji také zevnitř průchozí díry. Prostor pod průchodem vytvoří loubí ,které slouží jako zastřešení nad vstupem do bytu. Rozprostření po celé šířce lávky zabraňuje průchodů lidí kolem bytu a umožňuje tak i v 1 np většinu prostor orientovat k výhledům na Vltavu. Byty si představuji mezonetové.

Konstrukce

Zaujala mě příhradová kce. Jednotlivé byt.jednotky jsou vloženy do polí příhradového mostu. Příhradová kce doplňuje celistvost návrhu a podporuje vzhled dům-most. Po konzultaci se statikem jsem se dozvěděla, že by stačily tři podpory- tzn. žádná ve vodě. Z příčného řezu si musím napočítat zatížení na běžný m2 a stanovit průžez..

Umístění mostu

V pondělí jsme se dohodli, že jako ateliér si stanovíme jednotnou hranici spodní hrany mostovky , podle které pak budem dále v návrzích pracovat. Do té doby jsem přemýšlela o výškovém umístění mostu podle podkladů k soutěži na lávku pro tuto území. Zde byla hranice mostovky cca 2 m nad úrovní pochozích břehů..


Varianta 1

V Karlíně nástup až za cyklostezkou blíže řece po rampě, na Holešovické straně nástup z chodníku boční rampou po směru chodníku. Přímý nástup ve směru lávky po schodišti.

Varianta 2

V Karlíně nástup už před cyklostezkou , přemostění cyklostezky. V Holešovicích přímý nástup ve směru lávky až z Holešovické tržnice, přemostění vozovky a boční rampou umožněný nástup ve směru chodníku. Většina lidí by nejspíše používala lávku k propojení Holešovic a Karlína , přemostění na obou stranách možná umožní plynulejší pohyb lidí ...

Varianta 3

Kombinace předchozích. Na Holešovické straně přemostění vozovky, na Karlínském břehu nástup blíže k Vltavě před cyklostezkou.

Schema bližší situace

Na Štvanici si představuji vznik menšího přístaviště s marinou, kde by zároveň mohli kotvit čluny nájemníků obytného mostu. Přístaviště ve směru břehu ostrova by bylo zároveň v protikladu na směr mostu a bylo by propojeno s obytným mostem rampou . Výhodu vidím v tom, že nájemnící mohou doplout po volné Vltavě v protikladu k ucpaným pražským silnicím , zaparkovat pod domem a po rampě se i odtud dostat přímo domů.

Dále pak uvažuji o kavárně jako doplňek k přistavišti, sloužící jak obyvatelům domu tak návštěvníkům ostrova. Přemýšlím nad umístěním kavárny. Vzhledem k rizikům záplav v cípu ostrova uvažuji nad variantou kavárny plovoucí na vodě. Nebo kavárny jako propojovacího bodu mezi obytným mostem a ostrovem. Tzn., že by kavárna byla ve výškové úrovni mostu a obsahovala by v sobě například schodiště a výtah.

Cenové mapy

Tržní ceny pronájmů bytů v Holešovicích a v Karlíně.

Tržní ceny prodeje bytů v Holešovicích a v Karlíně

Analýzy

Mapa zátopových území

Inženýrsko - geologická mapa

Mapa průtočných a neprůtočných oblastí

Schwarzplan

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Je historicky prvním železničním mostem na území Prahy, který protíná Vltavu. Začátek viaduktu leží v části Nového Města a vytváří hranici mezi Novým Městem a Karlínem. Ve východní části dělí několika oblouky i
Štvanici.
Severojižní magistrála
Jako hlavní pražská komunikace vznikla radikálním protnutím města a společně s Negrelliho viaduktem rozdělila území ostrova na 3 části. Kvůli severojižní magistrále musela být řada komunikací přeložena nebo úplně zrušena. V blízkosti ostrova kvůli ní muselo být zbořeno část Těšnovského nádraží.
Zastavěné a nezastavěné území

Nádraží bubny a Rohanský ostrov

Na obou březích jsou již stanovené plány na zástavbu posledních volných parcel v centru Prahy.

Budoucnost Rohanského ostrova

Budoucí zástavba Rohanského ostrova kombinuje kancelářský development s luxusními bytovými jednotkami. Směrem k řece bude mít břeh spíše rekreační a sportovní využití. Nové budovy budou pokračovat v duchu nových karlínských administrativních budov- budou to oproti karlínské blokové zástavbě solitéry několikanásobného měřítka.

Historie

Vltava a Praha, voda a město se vzájemně prolínají. Poloha Prahy je dána protnutím historicky významných cest, ale také symbiózou s řekou. Vltava na území Prahy zabírá délku skoro 40 kilometrů. Právě díky svým meandrům a zatáčkám lze říci, že městská struktura obklopuje řeku.
K pojmu řeky ve městě neodmyslitelně patří ostrovy. V současnosti je počet ostrovů na území Prahy je 12. Pojem ostrova ve městě byl v historii umocněn také absencí mostů. Díky přemostěním, která v některých místech procházela ostrovem, mizela i jedna z charakteristických vlastností ostrova „nedostupnost“.

Zadání

Město Praha má řadu míst, které spolu téměř sousedí, a přesto fungují odděleně. Rozděluje je řeka, topografie nebo infrastruktura. Jedním z příkladů jsou čtvrti Holešovice a Karlín v Praze. Cílem návrhu je prověřit a vymyslet propojení obou břehů Vltavy mostem, objektem, lávkou, přívozem, lanovkou...