Ateliér Petra Hájka a Jaroslava Hulína

úterý 9. listopadu 2010

Analýzy

Mapa zátopových území

Inženýrsko - geologická mapa

Mapa průtočných a neprůtočných oblastí

Schwarzplan

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Je historicky prvním železničním mostem na území Prahy, který protíná Vltavu. Začátek viaduktu leží v části Nového Města a vytváří hranici mezi Novým Městem a Karlínem. Ve východní části dělí několika oblouky i
Štvanici.
Severojižní magistrála
Jako hlavní pražská komunikace vznikla radikálním protnutím města a společně s Negrelliho viaduktem rozdělila území ostrova na 3 části. Kvůli severojižní magistrále musela být řada komunikací přeložena nebo úplně zrušena. V blízkosti ostrova kvůli ní muselo být zbořeno část Těšnovského nádraží.
Zastavěné a nezastavěné území

Nádraží bubny a Rohanský ostrov

Na obou březích jsou již stanovené plány na zástavbu posledních volných parcel v centru Prahy.

Budoucnost Rohanského ostrova

Budoucí zástavba Rohanského ostrova kombinuje kancelářský development s luxusními bytovými jednotkami. Směrem k řece bude mít břeh spíše rekreační a sportovní využití. Nové budovy budou pokračovat v duchu nových karlínských administrativních budov- budou to oproti karlínské blokové zástavbě solitéry několikanásobného měřítka.

pondělí 8. listopadu 2010

Historie

Vltava a Praha, voda a město se vzájemně prolínají. Poloha Prahy je dána protnutím historicky významných cest, ale také symbiózou s řekou. Vltava na území Prahy zabírá délku skoro 40 kilometrů. Právě díky svým meandrům a zatáčkám lze říci, že městská struktura obklopuje řeku.
K pojmu řeky ve městě neodmyslitelně patří ostrovy. V současnosti je počet ostrovů na území Prahy je 12. Pojem ostrova ve městě byl v historii umocněn také absencí mostů. Díky přemostěním, která v některých místech procházela ostrovem, mizela i jedna z charakteristických vlastností ostrova „nedostupnost“.

Historie ostrova

V minulosti byl tento ostrov důležitým bodem pro obyvatelé obou břehů. Vedla tudy cesta od Vyšehradu a Starého města do severních Čech. Často byl ostrov také strategickou oblastí pro přechod vojsk. Tato strategická poloha, byla zároveň nevýhodou pro jakékoliv trvalejší osídlování ostrova. V dobách míru byl osídlen převozníky a rybáři. Zahradníci z dnešního Karlína tu zakládaly zelinářské zahrady. Od 17.století se tu začali ujímat různé kulturní zábavy např. divadla ,opery a balety, především v šlechtických sídlech. Tehdy zde probíhaly štvanice a hony se zvířaty. Od této činnosti nese ostrov své jméno. Koncem 17.století na ostrově vznikla aréna pro pozorování štvanic na býky, krávy, jeleny, ale i medvědy a jinou divokou zvěř. Štvanice byla také pověstná pořádáním ohňostrojů.Vznikly tu restaurace a na konci 19. století i varieté. Dále například ledárny, které zásobovaly pražské restaurace ledem ještě v 70. letech minulého století...

Ostrov - dnešní využití

V kontextu historickém bylo území Štvanice vždy navštěvované a vyhledávané obyvateli Prahy. Území mělo převážně rekreační charakter. Tento potenciál byl výrazně potlačen a dnes má území zejména tranzitní fci. Malou využívanost ostrova obyvateli má na svědomí i špatná přístupnost k ostrovu. Ta je v současné době umožněna jen při komunikacích u rušné magistrály a autem. Ostrov pokrývají z velké plochy sportovní zařízení mající spíše jednoúčelový charakter. Je tu nadměrné množství tenisových kurtů, východní část ostrova je pro chodce zcela nepřístupná. Rekreační plochy a zeleň zůstávají také neuchopeny. V současné době je území ostrova jednou z posledních oblastí bez plánů na dlouhodobý rozvoj.

Břehy

Ostrov sousedí s územím Holešovic a Karlína. Na obou březích jsou už stanovené plány pro zastavění největších volných parcel ve městě. Jsou jimi oblast Bubny a bývalého Rohanského ostrova. Tato území budou v v nejbližších letech zastavěna převážně obytnými celky a administrativou.

Zadání

Město Praha má řadu míst, které spolu téměř sousedí, a přesto fungují odděleně. Rozděluje je řeka, topografie nebo infrastruktura. Jedním z příkladů jsou čtvrti Holešovice a Karlín v Praze. Cílem návrhu je prověřit a vymyslet propojení obou břehů Vltavy mostem, objektem, lávkou, přívozem, lanovkou...